HANČ, A. – ŠVEHLA, P. – MÍCHAL, P. – **INNEMANOVÁ, P. – HRČKA, M. Optimální přístupy k vermikompostování čistírenského kalu, Optimal approaches to vermicomposting sewage sludge, sewage sludge; vermicomposting; approaches; micropollutants, 2022, XX - Nepřiřazeno, A - Certifikovaná metodika (NmetC), KAVR ČZU v Praze, Osvědčení č. j. MZE-61482/2022-13123, Náklady na zpracování čistírenského kalu jsou poměrně vysoké. Předpokládáme-li, že provozovatel ČOV využívá za účelem nakládání s čistírenským kalem služby společnosti zaměřené na nakládání s odpady, činí náklady na odvoz a odstranění kalu z objektu ČOV zpravidla 500 - 800 Kč za tunu kalu. Doprava závisí na nosnosti automobilu, lépe řečeno velikosti kontejneru. Doprava malým kontejnerem s kapacitou cca 5 tun vychází na cca 25 Kč/km, doprava kontejnerem s kapacitou 10 – 20 tun (a více) vychází na cca 40 až 50 Kč/km. Následné zpracování kalů v odpovídajících zařízeních pak znamená další náklady v rozmezí 300 až 500 Kč/t., C - Výsledek je využíván bez omezení okruhu uživatelů, Odbor rostlinných komodit MZe ČR, Praha, 03.11.2022,

HABART, J. – TLUSTOŠ, P. – **DAJČL, J. – MÍCHAL, P. – FUKSA, P. – HAKL, J. – **NETÍK, Š. Řízení procesu anaerobní digesce s využitím surovin na bázi látek s vysokým obsahem dusíku, zejména bobovitých rostlin, Control of the anaerobic digestion process using raw materials based on substances with a high nitrogen content, particularly legumes, anaerobic digestion; nitrogen; leguminous plants; biogas; fertilizer , 2022, XX - Nepřiřazeno, A - Certifikovaná metodika (NmetC), KAVR ČZU v Praze, Osvědčení č. j. MZE-56343/2022-13123, Podstatným benefitem pěstování jetelovin v porovnání s pěstováním kukuřice je úspora vycházející z fixace dusíku pomocí hlízkových bakterií přítomných u těchto plodin. Autoři této studie se pokusili v tabulce 12 kalkulovat jeho úsporu, přičemž pro vlastní výpočet bylo počítáno s fixací 150 až 200 kg dusíku na hektar a cenou dusíku 21 Kč/kg. Z těchto kalkulací tedy vyplývá, že při pěstování jetelovin lze uspořit minimálně 3 150 Kč až 4 200 Kč na hektar. Neposledním benefitem je též úspora za dopravu a aplikaci hnojiva na pozemku, v potaz je třeba brát i snížení pojezdů zemědělské techniky na pozemku. Tyto úvahy však nebyly při výpočtu kalkulovány, obdobně jako benefit zvýšeného obsahu dusíku v digestátu z jetelovin, který je téměř dvojnásobný v porovnání s obsahem dusíku s využitím kukuřičné siláže při anaerobní digesci., C - Výsledek je využíván bez omezení okruhu uživatelů, Odbor rostlinných komodit MZe ČR, Praha, 06.10.2022,

GARI, B. – HANČ, A. – ŠVEHLA, P. – MÍCHAL, P. – CHANE, A. – **NIGUSSIE, A. Carbon dioxide and methane emissions during the composting and vermicomposting of sewage sludge under the effect of different proportions of straw pellets. Atmosphere, 2021, roč. 12, č. 11, s. 1-13. ISSN: 2073-4433.

ŠVEHLA, P. – MÍCHAL, P. – TLUSTOŠ, P. – **ROSENBERG, T. – **PROCHÁZKA, J. Identifikace parametrů pro výstavbu nitrifikačního reaktoru zpracovávajícího fugát a úspěšnou iniciaci nitrifikačního procesu, Identification of the parameters for the construction of a nitrification reactor treating liquid phase of digestate and successful initiation of the nitrification process, digestate; liquid phase of digestate; nitrification; technological arrangement, start-up phase, 2021, XX - Nepřiřazeno, A - Certifikovaná metodika (NmetC), KAVR FAPPZ ČZU v Praze, 64702/2020-MZE-18145, Náklady související s provozem nitrifikačního reaktoru zpracovávajícího v provozních podmínkách fugát budou velice variabilní a závislé na místních podmínkách, zejména na fyzikálně-chemických vlastnostech zpracovávaného fugátu. Mohou být spojeny s případným dávkováním vápna či jiného činidla pro regulaci pH v reaktoru a odpěňovače pro minimalizaci vzniku pěny v nitrifikačním reaktoru. Při provozu reaktoru o objemu 120 m3 pro zpracování veškeré produkce fugátu v rámci BPS o instalovaném elektrickém výkonu 0,5 MW a denní produkci fugátu 20 m3 při průměrné koncentraci N-amon ve fugátu 3,0 g/l je možno počítat s denními náklady na alkalizační činidlo a na odpěňovač v rozmezí cca 268 – 3 674 Kč. Při ceně dusíku 20 Kč/kg je tedy zřejmé, že jen provozní náklady na alkalizační činidlo a odpěňovač mohou za jistých okolností významně převyšovat finance uspořené za dusík aplikovaný ve výživě rostlin v podobě minerálních hnojiv., A - Výsledek využívá pouze poskytovatel, Ministerstvo zemědělství ČR, 17.12.2020,

ŠVEHLA, P. – MÍCHAL, P. – **VONDRA, M. – TLUSTOŠ, P. – **TOUŠ, M. – **MÁŠA, V. – VARGAS CÁCERES, L. – **ROSENBERG, T. – **PROCHÁZKA, I. – **LIBERSKÝ, M. Tepelné zahušťování nitrifikovaného fugátu: technologie řešící problémy se skladováním a transportem fermentačního zbytku, Thermal thickening of nitrified liquid phase of digestate: technology solving problems with the storage and transport of fermentation residue, digestate; liquid phase of digestate; thermal thickening; volume reduction; nitrogen losses, 2021, XX - Nepřiřazeno, A - Certifikovaná metodika (NmetC), KAVR FAPPZ ČZU v Praze, MZE-69829/2021-18145, Jedním z hlavních ekonomických přínosů provozu systému pro tepelné zahušťování nitrifikovaného fugátu je radikální snížení objemu fugátu a z něj vyplývající úspory nákladů souvisejících s výstavbou uskladňovacích nádrží pro fugát a s přepravou fugátu z objektu BPS na zemědělskou půdu. Pokud budeme uvažovat hypotetickou BPS o instalovaném elektrickém výkonu 0,5 MW a denní produkci fugátu 20 m3 s předpokladem nutnosti zajistit skladovací prostory pro produkci fugátu za 5 měsíců provozu BPS, dojdeme k tomu, že je potřeba uskladňovací nádrž o objemu cca 3 000 m3. Výstavba takové nádrže bude spojena s investičními náklady v hodnotě cca 4 825 000 Kč. V případě, že budeme předpokládat zpracování fugátu nitrifikací s následným tepelným zahuštěním nitrifikovaného fugátu na 1 původního objemu, dojde ke snížení požadovaného objemu na 1 500 m3 při pořizovacích nákladech cca 2 915 000 Kč. Dojde tedy k úspoře 1 910 000 Kč., A - Výsledek využívá pouze poskytovatel, Ministerstvo zemědělství ČR, 17.12.2021,

ŠVEHLA, P. – MÍCHAL, P. – TLUSTOŠ, P. – **PROCHÁZKA, I. – **LIBERSKÝ, M. Kultivační jednotka pro inokulaci nitrifikačního reaktoru zpracovávajícího fugát, Cultivation unit for the inoculation of the nitrification reactor treating liquid phase of digestate, agricultural biogas plant; liquid phase of digestate; ammonia nitrogen; nitrification; inoculation, start-up, 2021, XX - Nepřiřazeno, A - Prototyp, QK1710176, QK1710176, Kultivační jednotka obsahuje plastovou nádrž o pracovním objemu 0,5 – 1 m3, která slouží jako biologický reaktor a je osazena třemi aeračními elementy připojenými ke zdroji tlakového vzduchu. Ty slouží k dodávce kyslíku nezbytného k uspokojivému průběhu aerobního procesu nitrifikace. Homogenizace biomasy v nádrži a potřebný kontakt v něm obsaženého N-amon s nitrifikační biomasou je též zajištěn provzdušňováním. Systém pracuje na principu chemostatu bez recirkulace nitrifikační biomasy. Pro snížení tvorby pěny při provzdušňování substrátu obsahuje kultivační jednotka vstup pro odpěňovač a jeho zásobník. Součástí jednotky je měřicí a regulační systém GRYF XBP sloužící ke sledování hodnoty pH a koncentrace rozpuštěného kyslíku. Tento systém je propojen se sondami pro stanovení pH a koncentrace kyslíku a s čerpadlem sloužícím k dávkování 40 % roztoku NaOH za účelem regulace pH. Pro transport fugátu a dalších tekutin jsou využita peristaltická čerpadla PCD (Kouřil - dávkovací čerpadla, ČR)., Ekonomické přínosy nelze bez dokončení výzkumu zcela jednoznačně vyčíslit. Přínosy výroby a využití nitrifikovaného fugátu jsou však potvrzeny řadou metodik a vědeckých publikací a nyní je na uživateli, aby se je za pomocí dalšího ověřování pokusil realizovat., Česká zemědělská univerzita v Praze, 60460709, CZ - Česká republika, A - K využití výsledku jiným subjektem je vždy nutné nabytí licence, P/Z - Povinné v některých případech, A - Výše vyčerpané části z celkových uznaných nákladů na dosažení výsledku je menší nebo rovna 5 mil. Kč

ŠVEHLA, P. – MÍCHAL, P. – TLUSTOŠ, P. Vícekomorový nitrifikační reaktor. -- Neuvedený název vydavatele --. 34803. 26.01.2021.

FUKSA, P. – HAKL, J. – MÍCHAL, P. – HREVUŠOVÁ, Z. – ŠANTRŮČEK, J. – TLUSTOŠ, P. Effect of silage maize plant density and plant parts on biogas production and composition. BIOMASS & BIOENERGY, 2020, roč. 142, č. NOV 2020, s. 0-0. ISSN: 0961-9534.

ŠVEHLA, P. – VARGAS CÁCERES, L. – MÍCHAL, P. – TLUSTOŠ, P. Thermal thickening of nitrified liquid phase of digestate for production of concentrated complex fertiliser and high-quality technological water. Journal of Environmental Management, 2020, roč. 276, č. 111250, s. 1-7. ISSN: 0301-4797.

ŠVEHLA, P. – MÍCHAL, P. – PACEK, L. – TLUSTOŠ, P. – HABART, J. Dvoustupňová úprava kapalné frakce fermentačního zbytku ze zemědělských bioplynových stanic nitrifikací a následným tepelným zahuštěním. -- Neuvedený název vydavatele --. 307725. 13.02.2019.

MÍCHAL, P. – ŠVEHLA, P. – VARGAS CÁCERES, L. – TLUSTOŠ, P. Dvoustupňová úprava fugátu jako cesta k produkci procesní vody. Vodní hospodářství, 2018, roč. 68, č. 4, s. 2-4. ISSN: 1211-0760.

MÍCHAL, P. – ŠVEHLA, P. – VARGAS CÁCERES, L. – TLUSTOŠ, P.Dvoustupňová úprava kapalné frakce fermentačního zbytku spočívající v jeho nitrifikaci a následném tepelném zahuštění. 2018, Odpadové vody 2018, 17.10.2018, Štrbské Pleso. AČE, CzWA. s. 178-183. ISBN: 978-80-973196-0-1.

VARGAS CÁCERES, L. – ŠVEHLA, P. – MÍCHAL, P. – TLUSTOŠ, P.Porovnání ztrát dusíku při skladování surového a nitrifikovaného fugátu produkovaného v rámci provozu bioplynových stanic. 2018, Odpadové vody 2018, 17.10.2018, Štrbské Pleso. AČE, CzWA. s. 131-136. ISBN: 978-80-973196-0-1.

MÍCHAL, P. – ŠVEHLA, P. – PLACHÝ, V. – TLUSTOŠ, P. Anaerobic digestion of grass: the effect of temperature applied during the storage of substrate on the methane production. ENVIRONMENTAL TECHNOLOGY, 2017, roč. 38, č. 13-14, s. 1716-1724. ISSN: 0959-3330.

MÍCHAL, P. – ŠVEHLA, P. – PACEK, L. – TLUSTOŠ, P. Zpracování kapalné frakce fermentačního zbytku biologickou nitrifikací a tepelným zahuštěním. Waste Forum, 2017, roč. 10, č. 4, s. 299-309. ISSN: 1804-0195.

TLUSTOŠ, P. – KAPLAN, L. – HABART, J. – MÍCHAL, P. Zařízení pro sušení a spalování paliv s odstraňováním NOx látek ve spalinách. -- Neuvedený název vydavatele --. 29259. 15.03.2016.

STIBŮREK, J. – FUKSA, P. – HREVUŠOVÁ, Z. – MÍCHAL, P. – JELÍNEK, F. Podtyp: Příspěvek ve sborníku (mimo kategorie RIV); Vliv hnojení trvalého travního porostu na kumulativní produkci bioplynu. 2016, Aktuální témata v pícninářství a trávníkářství 2016, ČZU v Praze, 1. 12. 2016, s. 61-68, ISBN 978-80-213-2707-8.

MÍCHAL, P. – JELÍNEK, F. – TLUSTOŠ, P.Biogas production from different biomass resources. 2016, Biomass to Power and Heat, 1.6.2016, Zittau, Görlitz. s. 93-102. ISBN: 978-3-941521-23-0.

MÍCHAL, P. – ŠVEHLA, P. – TLUSTOŠ, P.Využití odpadního tepla k tepelnému zahuštění kapalné frakce fermentačního zbytku. 2016, Racionální použití hnojiv 30.11.2016, Praha. ČZU v Praze. s. 113-116. ISBN: 978-80-213-2691-0.

MÍCHAL, P. – ŠVEHLA, P. – TLUSTOŠ, P. Využití odpadního tepla k tepelnému zahuštění kapalné frakce fermentačního zbytku. In Racionální použití hnojiv 30.11.2016, ČZU v Praze. Praha: ČZU v Praze, 2016. s. 113-116.

MÍCHAL, P. – JELÍNEK, F. – HABART, J. – IMLAUF, M. – TLUSTOŠ, P. Podtyp: Příspěvek ve sborníku (mimo kategorie RIV); Produkce bioplynu z technického konopí sklízené v různých vývojových stádiích hnojeného digestátem a jeho separovanými složkami. 2015, Racionální použití hnojiv 26.11.2015, Praha. ČZU v Praze. s. 117-120. ISBN: 978-80-213-2594-4.

MÍCHAL, P. – ROSENBERG, T. – JELÍNEK, F. Moderní laboratoř bioplynu. Energie 21, 2015, roč. 8, č. 4, s. 18-18. ISSN: 1803-0394.

STIBŮREK, J. – FUKSA, P. – HREVUŠOVÁ, Z. – MÍCHAL, P. Podtyp: Příspěvek ve sborníku (mimo kategorie RIV); Vliv hnojení na produkci bioplynu z trvalých travních porostů. 2014, Aktuální témata v pícninářství a trávníkářství 2014, ČZU v Praze, 4. 12. 2014, s. 107-112, ISBN 978-80-213-2529-6..

JELÍNEK, F. – MÍCHAL, P. – TLUSTOŠ, P. – BAŽIL, P. – ŠPULÁKOVÁ, L. Podtyp: Příspěvek ve sborníku (mimo kategorie RIV); Anaerobní digesce letorostů a listů vrb. 2013, Racionální použití hnojiv 28.11.2013, Praha. ČZU v Praze. s. 97-100. ISBN: 978-80-213-2416-9.

JELÍNEK, F. – GROZEVA, D. – TLUSTOŠ, P. – MÍCHAL, P. – HABART, J. Podtyp: Příspěvek ve sborníku (mimo kategorie RIV); The utilization of treated sugar beet pulps for biogas production. 2013, Food and Biomass Produstion – Basis for a Sustainable Rural Development 1.7.2013, Zagreb, Croatia. University of Zagreb, Zagreb. s. 43-43. ISBN: 978-953-7878-07-8.