Ke katedrám nově vzniklé Fakulty mechanizace zemědělství v roce 1952 patřila i Katedra opravárenství. Jejím posláním bylo připravovat studenty pro tehdy jednu z hlavních oblastí jejich činnosti v praxi — opravy zemědělské techniky.
Základní předmět Katedry opravárenství „Technologie a organizace oprav“ od samého vzniku fakulty významnou měrou přispíval k utváření odborného profilu absolventů fakulty. Základní pedagogické úkoly katedry však byly při jejím vzniku širší, protože katedra tehdy připravovala studenty nejen ve vlastním oboru technologie a organizace oprav, ale do jejího rámce patřily i předměty, které v roce 1955 vytvořily základní náplň nově vzniklé Katedry materiálu a mechanické technologie. Byly to předměty „Nauka o materiálu“, „Technologie tváření a obrábění“, „Měření a lícování“.
Obsahová náplň předmětů se postupně rozrůstala a měnila a vznikaly nové předměty, jak se rozvíjelo vědecké poznání v oboru a jak se měnila společenská objednávka. V souladu s těmito změnami byly také tři změny v názvu katedry. Snahou vždy bylo dosáhnout, aby název katedry co nejlépe vystihoval obsah zabezpečované výuky. Tak se změnil původní název „Katedra opravárenství“ na „Katedra technologie a organizace oprav“, v roce 1972 se tento název změnil na „Katedra provozní spolehlivosti strojů“ a v roce 1994 na současný „Katedra jakosti a spolehlivosti strojů“.
Vedením nově založené katedry byl v roce 1952 pověřen inženýr František Korous, který na fakultu přišel po mnohaleté praxi ve výrobě, výzkumu i s pedagogickými zkušenostmi ze Strojní fakulty ČVUT a průmyslové školy strojnické. Jeho úkolem bylo utvořit základní kolektiv nové katedry, zajistit výuku, výstavbu laboratoří a připravovat zahájení vědecko—výzkumných prací. Zpočátku zakládal a vytvářel i kolektiv pracovníků, který zajišťoval předměty později založené Katedry materiálu a mechanické technologie.
Od založení v roce 1952 do června 2006 postupně působilo na katedře 71 pracovníků, aspirantů a doktorandů. V červnu 2006 má katedra 11 pracovníků (z toho 5 učitelů) a 10 doktorandů.
Zaměření:
Katedra jakosti a spolehlivosti strojů je jednou z kateder technické fakulty, které vytvářejí odborný profil absolventa fakulty jako provozního strojního inženýra. Ve výuce zajišťuje katedra předměty, které mají interdisciplinární charakter. Jsou zaměřeny na problémy technologické, technicko-ekonomické a logistické. Poskytují znalosti potřebné při řízení péče o jakost strojů i produkce, při řízení údržby a obnovy strojů a zařízení, při projektování objektů i technologických procesů pro servis strojů. Ve vědeckém výzkumu se katedra zaměřuje na poznávání, měření a vyhodnocování vlivů na jakost technických objektů, na poznávání zákonitostí změn vlastností strojů v čase, na optimalizaci servisních a obslužných činností včetně obnovy strojů, na diagnostikování a hodnocení technických objektů.
Pedagogická činnost:
V pedagogické oblasti zajišťuje katedra celkem patnáct povinných nebo povinně volitelných předmětů pro studenty všech forem studia a oborů technické fakulty. Zároveň jsou tyto předměty nabízeny jako volitelné pro studenty ostatních fakult. Předměty mají interdisciplinární charakter a jsou zaměřeny na problémy technologické, technicko-ekonomické a logistické. Poskytují znalosti potřebné při řízení péče o jakost strojů i produkce, při zabezpečování provozuschopnosti strojů, při řízení údržby a obnovy strojů a zařízení, při projektování servisních objektů i technologických procesů údržby. Na katedře jsou vedeny diplomové práce studentů bakalářských i magisterských studijních programů a disertační práce studentů doktorského studijního programu.
Výzkumná činnost:
V oblasti vědy a výzkumu se katedra zaměřuje na studium, měření a vyhodnocování vlivů na jakost technických objektů, na poznávání zákonitostí změn jejich vlastností v čase, na spolehlivost a optimalizaci servisních a obslužných činností, na obnovu, diagnostikování a hodnocení technických objektů. Problematice jakosti a provozní spolehlivosti výrobních zařízení je věnována pozornost také se zřetelem na bezpečnost a životní prostředí. Optimalizace preventivní údržby je postavena na základech spolehlivosti, bezporuchovosti a životnosti strojních prvků. Stále je rozvíjena teorie optimální obnovy strojů a strojních prvků i teorie logistického řízení a plánování uvedených činností.